A k jednomu... druhý....

12. června 2010 v 20:40 | Paidalinka |  Pohledy...
Stál jsem dole v uličce. Pohlédl jsem nahoru a věděl jsem, že ta kočka mne vidí. Cítil jsem její moc i na takovou vzdálenost. Západ slunce byl pro nás pro oba časem změny. Potkával jsem ji tak každý den. Vždycky tam seděla.

Sklonil jsem hlavu a nevědomky jsem se uchechtl. bylo to absurdní. Měl jsem pocit, že dnes bude noc velmi výjimečná. Něčím, ještě jsem nevěděl čím. Ten pocit přerostl v jistotu ve chvíli, kdy jsem vyrazil ven z uličky. Lidé mnou procházeli, nedbali ničeho.

Vyšel jsem na ulici. Rozhlédl jsem se a opět jsem se zahleděl mezi anténu a komín obchoďáku. Otočila se a vyrazila. Pomalu se ke mne přibližival kluk na skateboardu. Projel mnou a prudce sebou trhl. Tak, že se mu povedlo spadnout. Pohled na jeho odřené koleno mne rozdráždil. Nesnášel, ne nenáviděl jsem krev. Kromě té mojí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama